12

HISTORIE TOVÁRNY NA VÝROBU NÁBYTKU – INTERMONT s. r. o.

1898 – postaveny tovární budovy

Tovární budovy dnešní firmy INTERMONT mají velmi pestrou minulost. Vystavěl je Jindřich Schnek pro mechanickou tkalcovnu na módní zboží už v roce 1898, ale již za 11 let ji koupila Anglobanka.

Následovalo několik neúspěšných výrob: textilní výroba, obuvnická výroba a výroba umělých květin. Přechodně se textilní výroba pozvedla za majitele Cacha, který vyráběl záclony a závěsy a specializoval se výhradně na obchod s Anglií. Avšak velký pokles hodnoty anglické libry v důsledku světové hospodářské krize se stal osudným i Cachově továrně, takže podnik byl v roce 1932 likvidován. (Pozn.: V roce 1928 zde j jedné dílně v přízemí bylo otevřeno kino Sokol, promítali tam filmy asi čtyři roky).

Objekt pak koupila Janáčkova strojírna ze Starého Ranska, která zde však nevyráběla. Od ní koupil podnik v roce 1939 podnikatel Sáček, který zde zavedl výrobu termitu (termit = směs práškového hliníku a okysličovadla, používá se k propalování různých, zejména kovových materiálů). V této výrobě však pracovalo pouze několik zaměstnanců.

V roce 1942 vlastnil závod továrník Roedl z Prahy, který zde zavedl výrobu elektrod na svařování. Jelikož kupoval nové stroje v Německu a prováděl další úpravy závodu, výroba se rozjela naplno až v letech 1944-1945.

Po osvobození pak převzaly výrobu od Fondu národní obnovy Vítkovické železárny, které zde pokračovaly ve výrobě elektrod až do roku 1946. Podmínky dalšího trvání závodu byly pro Vítkovské železárny nepříznivé, zejména kvůli velké vzdálenosti od mateřského závodu, a tak byla výroba zastavena a veškeré stroje odvezeny.

V roce 1947 si najal závod od Fondu národní obnovy Ing. Radoň, který po důkladné vnitřní úpravě začal zavádět elektroryjectví, tj. výrobu leptaných kovových štítků a obrázků (např. podnos s leptaným obrázkem Hradčan). Výroba se rozjela naplno začátkem roku 1948. Na závod se nevztahovalo znárodnění, protože měl méně než 50 zaměstnanců.

Výroba pokračovala až do roku 1949, kde se počet zaměstnanců zvýšil a došlo ke znárodnění závodu a jeho přidružení k Chotěbořským kovodělným závodům. Ty však neměly zájem o výrobu leptaných štítků, proto převzal závod Kovofiniš n.p. České Budějovice a později n.p. Kovoobal Praha. Avšak pro nezájem okresního národního výboru v Chotěboři došlo v roce 1951 k likvidaci závodu.

1952 – začíná dřevařská výroba

Budovy podniku převzaly Československé stavební závody, které zde po určitých úpravách započaly s výrobou oken a dveří.

1953 – Východočeské dřevařské závody

V roce 1953 převzal objekt n.p. Východočeské dřevařské závody. Vyráběly zde okna a dveře pro bytovou výstavbu, speciální zařízení pro kuchyně a bytová jádra, výkladní skříně. V roce 1954-55 byl závod rozšířen o natěračskou a sklenářskou halu, autogaráže a v roce 1957 bylo postaveno kryté skladiště.

Závod vzkvétal a rozšiřoval sortiment. Vyráběl se zde typový hotelový a kancelářský nábytek a zařizovací prvky prodejen. Ve spolupráci s architekty byla vybavena spousta bank a hotelů a dalších administrativních budov (např. kanceláře TESLA Pardubice, kino a oddací síň v Křížové, kanceláře Východočeských dřevařských závodů v Trutnově). V souvislosti se změnou výrobního programu se obměňoval a doplňoval strojový park a byly přistavěny další budovy (sušárna, kotelna, údržbářské dílny, jídelna).

1992 – INTERMONT s. r. o.

Firma INTERMONT s. r. o. vznikla v roce 1992 privatizací s. p. INTERMONT Křížová. Díky kvalifikovaným pracovníkům a dobrému strojovému vybavení vyráběla firma jakékoliv truhlářské typové i atypické zařízení a nábytek z různých druhů materiálu (masiv, dýha, velkoplošné materiály).

Z realizovaných zakázek můžeme uvést např. pobočky České spořitelny a Komerční banky v Praze, Ústřední městskou knihovnu v Praze, Hotely Cristal Palace a Maxim v Mariánských Lázních, Hotel Bristol v Karlových Varech, a mnoho dalších.

V roce 1999 firmu převzal Ing. Vladimír Kubeš Ph.D.

V roce 2000 proběhla zásadní modernizace závodu a to jak po stránce nových, počítačem řízených strojů, tak i po stránce výstavby nových hal.

Od roku 2019 začala etapa robotizace výroby

V prvním kroku robotické obrábění dílců na obráběcích centrech, posléze robotické broušení a třídění dílců před povrchovou úpravou a nakonec i robotické řezání na automatické pile. Z důvodu velmi rozsáhlé robotizace byl závod rozšířen o zhruba 15 000 m2 výrobních ploch.

Celý výrobní celek doplňuje nejmodernější odsávání s rekuperací vzduchu a automatická kotelna na dřevní odpad. Výroba jako celek je řízena moderními, počítačem řízenými systémy.

V současné době je hlavní výrobní činností výroba: postelí z bukového a dubového masivu, nočních stolků, komod a šatních skříní.